Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata narozená v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny Vráto. Ukazují to záběry webkamery umístěné na tomto nejvyšším komíně v jižních Čechách. Poprvé je bylo možné zahlédnout po Velikonocích. Narodila se totiž někdy v minulém týdnu poté, co 9. března samice snesla první vejce.
Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze 30 v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května je okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.
Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už čtvrtým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již čtrnáct mláďat. Loni tři, předloni čtyři a ještě o rok dříve tři. Tehdy šlo o mimořádnou událost, protože podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.
„Jestliže jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů, velmi nás to těší. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu, včetně temelínské elektrárny. Ochrana životního prostředí patří mezi naše priority a tento projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.
Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací. Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách vysoký 16O metrů, který v současnosti slouží dosluhující výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.
Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu http://hnizdo.zevovrato.cz/